obrazy a obrázky do bytu

Zajímavá místa v ČR

V Čechách i na Moravě máme spoustu zajímavých míst. Je tu množství památek kulturních (hrady, zámky, významná architektura, památná místa), technických (vodní pily, větrné mlýny, elektrárny) i přírodních (vodopády, geologické zajímavosti, památné stromy, chráněné rostliny) a mnoho dalšího. Stačí jen jít a dívat se. Řadu těchto míst potkávám na svých cestách. Některá zajímavá místa jsou zde uvedena v abecedním pořadí.

	• Adamovo lože (Český ráj) Turnovský sochař Chládek vytesal na objednávku Františka Adama z Valdštejna ve skalách nedaleko zámku Hrubá Skála „Venušinu sluj“. Součástí výzdoby byla i široká skalní pohovka, která dostala později název Adamovo lože. V současné době je místo značně poškozené. Na Adamově loži spal i pohádkový princ Bajaja ve stejnojmenném filmu.
	• Adršpašsko - teplické skály Adršpašsko - teplické skály jsou největším celistvým skalním městem v Čechách i ve střední Evropě. Jedním z objevitelů krásy tohoto zkamenělého světa byl i básník J. W. Goethe, který zde byl v roce 1790. V současné době je skalní město zpřístupněno 4 km dlouhým návštěvnickým okruhem. Na snímku pohled na skalní město ze zříceniny hradu Adršpach.
	• Adršpašské skály Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko- Teplických skal, které jsou největším skalním městem v Čechách. Počátky turistického ruchu tu lze datovat do prvních desetiletí 19. století, kdy zde byly budovány první turistické stezky. Dnes jsou Adršpašské skály jedním z nejhezčích a nejpřitažlivějších turistických cílů severovýchodních Čech.
	• Betlém u Kuksu Areál Nového lesa u Kuksu (nepřesně nazývaný Betlém) ukrývá pozoruhodnou galerii soch, vytesaných přímo do pískovcových skal a vytvářejících s okolní krajinou unikátní harmonický celek. Sochy byly vytvořeny pro hraběte F. A. Šporka v létech 1718–1732 za účasti významného barokního sochaře M. B. Brauna a jeho žáků jako širší součást dnes již neexistujícího lázeňského komplexu Kuks.V roce 2002 se areál stal národní kulturní památkou. Na snímku socha poustevníka Juana Garina.
	• Boubínský prales Národní přírodní rezervace Boubínský prales byla vyhlášena na návrh J. A. Schwarzenberga již v roce 1858. Aby si návštěvníci mohli udělat představu o mohutnosti boubínských stromů (naučná stezka vede podél oploceného pralesa, který je pro veřejnost nepřístupný), u Boubínského jezírka leží mohutný vidlicový smrk, který bylo nutno v roce 2005 porazit. Smrk byl vysoký 53,85 m, starý asi 350 let, obvod kmene měl 446 cm.
	• Boučkův statek Jednou z nejcennějších architektonických památek Horního Pojizeří je Boučkův statek na Maloskalsku z počátku 19. století. Je to roubený patrový dům se sedlovou střechou a vysokou členitou lomenicí, se stodolou, hospodářským traktem a výměnkem. Dnes je v objektu umístěna Maloskalská výtvarná galerie a expozice o historii Maloskalska, v přízemí je stylová restaurace
	• Brněnská přehrada Brněnská přehrada byla vybudována na řece Svratce v létech 1936–1940 s cílem zabránit každoročně se opakujícím povodním. Se svými 220 ha a asi 10 km délky patří spíše mezi menší vodní nádrže, pro obyvatele Brna je ale „brněnským mořem“, místem odpočinku , rekreace, rybolovu a vodních sportů. V zimě nabízí sportovní využití ve formě bruslení a jízdy na běžkách.
	• Broumovské stěny Národní přírodní rezervace Broumovské stěny je součástí CHKO Broumovsko a podle mnohých jeho nejhezčí částí. Broumovské stěny jsou budovány kvádrovými pískovci. Svahy Polické pánve jsou mírné, ale do Broumovské kotliny spadá hřeben příkrými skalními stěnami, odtud pochází název Broumovských stěn. Na snímku skalní útvar Bumbrlíček nad Kovářovou roklí.
	• Chalupská slať Severně od obce Borová Lada v Národním parku Šumava se nachází Chalupská slať, která skrývá největší rašelinné jezírko v Čechách. Jeho rozloha je 1,3 ha, hloubka dosahuje 1,5 m. Mocnost rašeliny na Chalupské slati je v průměru 1,9 m, u jezírka dosahuje až 7 m. Rašeliniště je zpřístupněno krátkou naučnou stezkou a povalovým chodníkem.
	• Claryho kříž (Podyjí) Litinový kříž vysoko nad hrází Vranovské přehrady připomíná spisovatele, malíře a humanistu, knížete Karla Claryho. Při návštěvě Vranova v roce 1830 se nakazil cholerou a o rok později zemřel. Kříž tu postavil na Claryho památku jeho přítel, hrabě Stanislav z Mniszku.
	• Císařský pramen Přírodní rezervace SOOS u Františkových Lázní ochraňuje rozsáhlé rašeliniště s vývěry oxidu uhličitého (tzv. mofetami) i prameny minerálních vod. Nejznámější a také nejchutnější je Císařský pramen, vyvedený do upravené jímky. Císařský pramen vyvěrá z velké hloubky a je nejteplejším přírodním vývěrem v Chebské pánvi. Teplota v jímce kolísá podle ročního období mezi 14–18 °C.
	• Divoký důl (Jeseníky) Státní přírodní rezervace Divoký důl se nachází západně od hory Praděd na ploše 138,4 ha. Chrání strmé soutěskovité údolí vyhloubené potokem ve skalách, budovaných krystalickými břidlicemi. Cesta Divokým dolem je poměrně náročná, ale potok s drobnými kaskádami i majestátní ticho hlubokého lesa vám budou dostatečnou odměnou.
	• Doerellova vyhlídka Doerellova vyhlídka (365 m) v Českém středohoří poskytuje nádherný výhled na údolí Labe, Portu Bohemiku, na protější Deblík i na další vrchy v okolí. Byla pojmenována po malíři Ernstu Gustavu Doerellovi (1832–1877), který z tohoto místa zobrazoval romantický výhled na České středohoří.
	• Dolní hřbitov ve Žďáru nad Sázavou Jan Blažej Santini (1677–1723) byl významný český architekt italského původu, který se proslavil jedinečným stylem nazývaným barokní gotika. Ve Žďáru nad Sázavou nedaleko zámku stojí Dolní hřbitov, který tu Santini postavil v roce 1709. Uprostřed hřbitova je socha Anděla posledního soudu od Řehoře Thenyho.
	• Dráteničky Dráteničky (také Drátenická skála nebo Dráteník) jsou rulový, asi 200 m dlouhý skalní hřeben ve Žďárských vrších.Vrchol Dráteniček ve výšce 775 m je místem dalekého rozhledu. Pro svoji krásu a lezeckou rozmanitost je oblast hojně navštěvována horolezci. V r. 1976 byly Dráteničky prohlášeny za přírodní památku.
	• Dub sedmi bratří V Českém krasu se ojediněle zachovaly staleté stromy, převážně duby. Jeden z nich můžete potkat v lese mezi obcemi Mořinou a Karlštejnem. Dub je starý asi 350 let a váže se k němu pověst o sedmi bratrech loupežnících, kteří si pod ním údajně dělili svou kořist.
	• Dub svatého Václava Dub svatého Václava na Svaté Hoře u Příbrami je jedním z nejstarších stromů u nás, jeho stáří se odhaduje na 400 let. Je potomkem slavného dubu, který tu rostl od 13. století až do roku 1643, kdy ho zničil blesk. Na jeho kmeni dlouho visel obraz svatého Václava, proto se i současnému dubu říká Svatováclavský.
	• Dřevěná krytá lávka v Chebu V západních Čechách je několik dřevěných krytých mostů nebo lávek. Jednou z nich je i krytá lávka přes Ohři pod Chebským hradem. Je dlouhá 40 m, 4 m vysoká a 3 m široká. Slouží jako odbočka z místní komunikace k hradu. Stará lávka byla zničena koncem 2. světové války, obnovena byla v r. 1949.
	• Dřevěné městečko (Rožnov pod Radhoštěm) Nejstarší částí Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je Dřevěné městečko, které bylo zpřístupněno veřejnosti již v roce 1925. Základem Dřevěného městečka jsou přesunuté městské stavby z rožnovského náměstí a rovněž kopie staveb z Rožnova i okolí. Prostředí městečka dotvářejí sakrální stavby, úly (na snímku) a hospodářské stavby.
	• Důl Bílého Labe Důl Bílého Labe je divoké údolí ledovcového původu, jedno z nejkrásnějších v Krkonoších. Protéká jím Bílé Labe - 8 km dlouhá bystřina s malebnými peřejemi a kaskádami. Na Bílém Labi a jeho přítocích jsou zajímavé hrazenářské stavby, které tu byly vybudovány k regulaci vodního toku po katastrofálních povodních z konce 19. století.
	• Frýdlantské cimbuří Významná skalní skupina ve střední části Poledních kamenů v Jizerských horách se nazývá Frýdlantské cimbuří podle podobnosti skal s cimbuřím Frýdlantského zámku. Západní vrchol byl v roce 1978 zpřístupněn běžným turistům po železném žebříku, východní vrchol je přístupný pouze horolezecky.
	• Hamousův statek Hamousův statek ve Zbečně je vzácná ukázka dochované lidové architektury. Jedná se o roubený obytný dům s chlévy, stájemi, stodolou a dalšími hospodářskými budovami. Nejstarší část domu pochází ze 16. století. František Hamous již od r. 1763 stavení citlivě opravoval a jeho následovníci udrželi tento stav až do dnešních dob. Kulturní památka Hamousův statek dnes slouží jako muzeum.
	• Harrachovy kameny Při cestě po hřebenu Krkonoš vás upoutají Harrachovy kameny, výrazné žulové bloky ve výšce 1421 m, nacházející se severozápadně od Horních Míseček. Jsou přístupné po turistické cestě od Vrbatovy boudy směrem na Dvoračky. Na jižním okraji vrcholové plošiny jsou skalnaté srázy Velké Kotelní jámy, od Harrachových kamenů je téměř kruhový výhled na Krkonoše, Jizerské hory i Český ráj.
	• Hauswaldská kaple První kaple nad Vchynicko-tetovským kanálem poblíž Srní byla postavena v r. 1820 na místě, opředeném legendami o zázracích. V r. 1860 byla neodborně postavena větší kaple, která však hrozila zřícením a tak ji v r. 1902 nahradila další. Místo, kterému se říkalo šumavské Lurdy, bylo po 2. světové válce zahrnuto do pohraničního pásma a v r. 1957 československá armáda vyhodila kapli do povětří. V r. 2006 však byly zrekonstruovány základy kaple, okolí upraveno a poutní místo znovu vysvěceno.
	• Hazmburk Na čedičovém kopci v Českém středohoří nechali pravděpodobně koncem 13. století Lichtenburkové vybudovat hrad (či spíše jen vojenskou tvrz) Klapý. Hrad rozšířil a dobudoval až Zbyněk Zajíc z Valdeka, který jej získalv r. 1335. Tehdy se také název hradu změnil na Hazmburk (zajíc – německy Der Hase). Nikdy nedobytý hrad byl opuštěn koncem 15. století a postupně chátral až do dnešní podoby. Opraven a zpřístupněn veřejnosti byl v r. 1996
	• Helfštýn Helfštýn (také Helfštejn) byl pravděpodobně založen koncem 13. století loupeživým rytířem Fridušem z Linavy. Dalšími majiteli se stali páni z Kravař, kteří z hradu vybudovali gotickou pevnost. Jeden z největších moravských hradů vlastnili postupně členové různých významných rodů. V 17. století byl hrad částečně pobořen, od 18. století se měnil ve zříceninu. Záchranné práce začaly až ve 20. století. Dnes je hojně navštěvovaný hrad i místem setkávání uměleckých kovářů.
	• Hospital Kuks Národní kulturní památka Hospital Kuks se nachází v Podkrkonoší. Je to část barokního komplexu, založeného hrabětem F. A. Šporkem na sklonku 17. století, ze kterého zůstal do dnešních dnů zachován Hospital (špitál) s kostelem Nejsvětejší Trojice, rodinnou kryptou, zahradou a sochařskou výzdobou, pocházející z dílny Matyáše Brauna (1684–1738). V areálu je k vidění i barokní lékárna z roku 1743, druhá nejstarší v ČR.
	• Hrob B. Martinů v Poličce Slavný poličský rodák, hudební skladatel Bohuslav Martinů, se narodil 8.12.1890 ve věžní místnosti chrámu sv. Jakuba. Působil jako houslista v České filharmonii, později začal komponovat. Od r. 1923 žil trvale v zahraničí. Ve Švýcarsku, kde zemřel v r. 1959, byl i pochován. Teprve v r. 1979 byly jeho ostatky převezeny do rodné Poličky, kde byl pohřben vedle své ženy Charloty.
	• Hruboskalsko Jedním z nejkrásnějších a nejrozsáhlejších skalních měst v Čechách je Hruboskalsko se svými asi 400 pískovcovými věžemi, dosahujícími výšky až 60 m. Leží v Českém ráji, asi 5 km na jihovýchod od Turnova a je opravdu rájem pro turisty i horolezce, kteří tu nacházejí množství cvičných skalních stěn. Skalním městem prochází velmi frekventovaná Zlatá stezka Českého ráje. Na snímku je Vyhlídka na Kapelu s Kapelníkem vpředu
	• Huťský rybník V krásné krajině Novohradských hor, dosud nedotčených masovou turistikou, leží Huťský rybník. Je obklopen hustými lesy a napájen Huťským potokem. Huťský rybník, též Jitronická nádrž, má rozlohu 5,9 ha a zřízen byl v roce 1784. Původně byl využíván jako nádrž na plavení dřeva.
	• Hřenské soutěsky Při návštěvě Hřenska nezapomeňte navštívit soutěsky na říčce Kamenici, úzké kaňony sevřené pískovcovými skalními stěnami. Barvy podzimu ještě zdůrazní výjimečnost tohoto místa. V úseku Tiché a Divoké soutěsky, kde skály spadají přímo do vody, nahrazuje cestu romantická plavba na loďkách. Nejdivočejší Srbskokamenická soutěska je neprůchodná a pro turisty nepřístupná. Povodně v roce 2010 bohužel toto nádherné území zcela zničily, doufejme, že se zase dočká své bývalé krásy.
	• Jevišovická přehrada V hlubokém zalesněném údolí nad městem Jevišovice byla v letech 1894–1897 postavena Jevišovická přehrada jako ochrana proti záplavám a pro potřeby nedalekého cukrovaru v Hrušovanech. Výška zděné hráze je 25,5 m, délka 122 m. Jevišovická přehrada na řece Jevišovce je nejstarší přehradou na Moravě a dnes je technickou památkou. Je oblíbeným rekreačním místem.
	• Jezero (Beskydy) Vodní nádrž Jezero u Velkých Karlovic vznikla přehrazením potoka při sesuvu půdy. Romantické místo v zalesněném údolí Jezerního potoka je opředeno řadou pověstí. Inspiraci pro svoji pohádku Karlovské jezero si zde našel i básník Karel Jaromír Erben.
	• Jezero Laka Jezero Laka je nejmenší šumavské jezero s plochou pouhých 2,78 ha, zároveň je i jezero nejvýše položené. Nachází se v nadmořské výšce 1096 m pod horou Plesná (německy Lackenberg). Jeho největší hloubka dosahuje 3,9 m. Zvláštností jezera Laka jsou ostrůvky vegetace (převážně rašeliny), plovoucí po hladině.
	• Ještěd Na vrcholu Ještědu byl ve výšce 1012 m n.m. v roce 1973 dostavěn televizní vysílač s hotelem. Objekt vystavěný podle návrhu architekta Karla Hubáčka je ve tvaru hyperboloidu a je vysoký 93 m. Nebyl postaven jako rozhledna, ale i s terasy pod ním je krásný rozhled na Jizerské i Lužické hory.
	• Jindřichohradecká úzkokolejka Jindřichohradecká úzkokolejka není jenom turistickou atrakcí, ale i unikátní technickou památkou. Rozchod kolejí je pouhých 76 cm, přibližně polovina běžné šířky. Jsou tu dvě úzkorozchodné tratě: Jindřichův Hradec - Nová Bystřice a Jindřichův Hradec - Obrataň. Dohromady měří 79 km. V sezóně tu pravidelně jezdí parní vláčky s dobovými vagóny, ve kterých si můžete jízdu romantickou Českou Kanadou ještě více vychutnat.
	• Jizerka Jizerka je součástí Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky a částečně podél jejího toku vede asi 3 km dlouhá naučná stezka až k rašeliništi Malá Jizerská louka. Jizerka protéká osadou stejného jména. Sbírá vodu z okolních rašelinišť, jedním z jejích romantických přítoků je i Safírový potok, ve kterém se v minulosti rýžovaly vzácné safíry. Pod horou Bukovec (na pozadí snímku) se Jizerka vlévá do Jizery.
	• Jizerskohorské roubenky Krásu Jizerských hor dokresluje i lidová architektura. Pro Jizerské hory a jejich podhůří jsou typické jednoduché přízemní roubené chalupy, tzv. roubenky, které se stavěly z dřevěných kmenů opracovaných do hranolů. Obvykle byly tvořeny jedinou obytnou místností s pecí , kde žila celá rodina. Ve zbývajícím prostoru býval chlév pro kozu nebo krávu, které byly v minulosti základním zdrojem obživy. Dnes roubenky slouží většinou jako rekreační objekty.
	• Kamenný most v Rabštejně Západočeský Rabštejn nad Střelou se může chlubit tím, že je nejmenším městem střední Evropy. První zmínka o něm pochází již z roku 1269 , statut města získal v roce 1337. Jednou z mnoha památek, které tu můžete potkat , je i gotický kamenný most přes řeku Střelu, jeden z nejstarších u nás. Vedla přes něj významná zemská stezka z Prahy na Chebsko.
	• Kaple ve Veveří Kaple matky Boží (někdy nazývaná Kaple matky Boží Veverské) leží asi 400 m od hradu Veveří. Pravděpodobně pochází z 12. století, první zmínka je z roku 1240. Původně v okolí stála středověká vesnice, která zanikla za husitských válek. Prostranství okolo kaple sloužilo jako hřbitov až do roku 1880.
	• Kaplička na Mědníku Měděnec je hora nad obcí Měděnec v Krušných horách, v současné době se pro ni častěji používá název Mědník. Tady dal v roce 1674 postavit syn vévody ze Sachsen-Lauenburgu František Julius rotundovou kapli jako výraz díků za opětovné bohaté výnosy měděneckých dolů.
	• Kaplička obětem hor (Krkonoše) Hory jsou svoji přírodou nádherné, ale umí být i nebezpečné a kruté a Krkonoše nejsou v tomto směru žádnou výjimkou. Připomíná to i kaplička, symbolický památník obětem hor, v sedle Luční a Studniční hory. Jsou tu zapsána jména těch, kteří v Krkonoších zahynuli, ať už při práci nebo sportu, nepřízní počasí, nešťastnou náhodou, někdy i vlastní neopatrností.
	• Karlova Studánka Karlova Studánka je známa především svými lázněmi, které tu byly založeny již v roce 1785. Jako zakladatel lázní je vnímán syn Marie Terezie Maxmilián II. František, který nechal prozkoumat zdejší léčivé prameny. Převážně nemoci dýchacího ústrojí tu léčí nejen výborná minerální voda, ale i mimořádně čistý vzduch a krásná příroda Jeseníků. Na snímku je lázeňský park s pitným pavilónem.
	• Kladská Jedním z nejnavštěvovanějších míst v CHKO Slavkovský les je osada Kladská nedaleko Mariánských Lázní. Kladská byla založena v r. 1875 knížetem Schönburg-Waldenburgem. Osadu tvoří roubená stavení švýcarského horského typu a lovecký zámeček. Území je součástí Česko-bavorského geoparku, který je geologicky nejaktivnější oblastí u nás.
	• Klášter Koruna Klášter Koruna býval nejstarším augustiánským klášterem na Moravě. Byl založen v r. 1267 mezi Třebařovem a Krasíkovem na Podorlicku. Do kláštera byli povoláni mniši řádu sv. Augustiána a klášter se stal kulturním i duchovním centrem kraje. Za husitských válek byl zpustošen a i když byl později obnoven, svého původního významu už nedosáhl. Definitivní zánik kláštera způsobila luteránská reformace kolem r. 1550.
	• Kopicova galerie Kopicův statek je známou památkou lidové architektury Českého ráje. Jeho původní majitel Vojtěch Kopic, sochař samouk, vytvořil v létech 1910–1978 v okolí statku sochařskou galerii pod širým nebem. Do skal vytesal řadu plastik s motivy z naší národní historie i přírody. Skalní galerie je volně přístupná.
	• Kostel na Zelené hoře Nejosobitějším počinem slavného českého architekta italského původu Jana Blažeje Santiniho-Aichela bylo postavení Poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Kostel, vymykající se běžným normám své doby, byl postaven v letech 1719-1722 ve stylu barokní gotiky. Vzhledem k unikátnosti stavby byl areál poutního kostela roku 1994 zapsán do světového kulturního dědictví UNESCO.
	• Kostel s. Jana Nepomuckého v Tetíně Kostel sv. Jana Nepomuckého v Tetíně stojí vysoko nad řekou Berounkou. Původně byl zasvěcen sv. Michaelu Archandělu. Byl postaven kolem poloviny 13. století jako románská stavba, jeho vzhled však změnila řada přestaveb. U kostela je hřbitov, kde odpočívá řada významných tetínských rodáků.
	• Kostel sv. Markéty v Šonově Kostel sv. Markéty v Šonově na Broumovsku byl založen ve 14. století, v roce 1725 ho ale zničil požár. Byl obnoven architektem K. I. Dientzenhoferem ve stylu vrcholného baroka v letech 1727-1730. I když kostel patří mezi architektonické unikáty, dnes je ve velmi špatném technickém stavu a chátrá. Pouze výjimečně je otevírán pro různé kulturní akce.
	• Kostel ve Velkých Karlovicích Roubený farní kostel sv. Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích byl postaven v letech 1752–1754 pod vedením Jana Žáka z Hážovic. Byl postaven na půdorysu řeckého kříže. Uprostřed křížové stavby je věžička s dvoustupňovou cihlovou bání a křížem. Kostel, stojící v centru obce, je nádhernou ukázkou lidové architektury.
	• Kostka cukru (Dačice) Dačice na Jindřichohradecku se kromě jiných zajímavostí mohou pyšnit i vynálezem kostky cukru. Dříve se cukr prodával v homolích, které byly velmi nepraktické, jejich dělení bylo obtížné a nebezpečné. Majitel rafinerie cukru Švýcar Jakub Kryštof Rad vyrobil svoji první kostku v roce 1843, údajně na popud manželky, která se při sekání homole poranila. Vynález kostky cukru připomíná v Dačicích od roku 1983 malý žulový pomník.
	• Krušné hory Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo v délce 130 km, které tvoří přirozenou hranici mezi Čechami a Německem. Skládají se z několika celků (Klínovecká hornatina, Cínovecká planina aj.). Nejvyšším vrcholem v české části je Klínovec s výškou 1244 m n. m. Na snímku pohled na Klínovec z Nového Města nad Jáchymovem.
	• Králův stolec (Podyjí) Nejúchvatnější pohledy na Národní park Podyjí známe z leteckých snímků. Vyhlídka Králův stolec, tyčící se vysoko nad údolím Dyje, podobný pohled nabízí. Název vyhlídky souvisí s polským králem Janem III. Sobieskim, který tu údajně sledoval přechod svých vojsk přes řeku Dyji. To se ale vzhledem k poloze vyhlídky jeví jako velice nepravděpodobné.
	• Květná zahrada v Kroměříži Zahrada, původně zvaná Libosad, byla vystavěna v létech 1665–1675 na neúrodné půdě za hradbami města Kroměříže. Na šestnácti ha byla vystavěna zahrada italského typu s centrální rotundou v geometrickém středu, s 244 m dlouhou kolonádou se sochami a freskami, vše obklopené záhony a keři. Dokonalá symetrie zahrady udivuje návštěvníky dodnes. Pro svoji mimořádnou krajinářskou i architektonickou hodnotu byla Květná zahrada spolu s dalšími kroměřížskými objekty zapsána do seznamu památek UNESCO.
	• Kynžvartský kámen V lesním porostu nedaleko Kynžvartu se nachází zajímavý žulový balvan s vyvinutými mikrotvary zvětrávání, tzv. pseudoškrapy. Ty vznikají kombinací stékající srážkové vody, mechanickou erozí a chemickým zvětráváním. Správa CHKO Slavkovský les vyhlásila v r. 1997 Kynžvartský kámen za přírodní památku.
	• Křížová cesta v Dolních Kounicích Dominantou Dolních Kounic je Poutní kaple svatého Antonína na kopci nad městem. Z města vede ke kapli křížová cesta se čtrnácti zastaveními. Každoročně se tu v červnu na sv. Antonína koná tradiční pouť. Obrazy křížové cesty jsou dílem blanenských železáren.
	• Křížová cesta v Jiřetíně Křížová hora je výrazný hřbet vybíhající od Jedlové až k Jiřetínu pod Jedlovou. V září 1764 tu byly vysvěceny kaple křížové cesty a Křížová hora se stala významným poutním místem. V roce 1969 byl areál Křížové cesty po předchozím období devastace prohlášen za kulturní památku. Křížová cesta na Křížové hoře je opravdovým skvostem a obec Jiřetín pod Jedlovou se po roce 1991 pustila do její obnovy.
	• Křížová cesta ve Cvikově Křížový vrch, označovaný též jako Kalvárie, je výběžek Zeleného vrchu u Cvikova v Lužických horách. V roce 1729 tu bylo vybudováno poutní místo, později přibyly i kapličky křížové cesty. Ty byly střídavě renovovány a chátraly. Koncem 19. století byly původní dřevěné kapličky nahrazeny kamennými. Po dalším období devastace po druhé světové válce byly zrenovovány městem Cvikov v roce 1991.
	• Letohrádek Lusthaus Lovecký altán Lusthaus, stojící na zalesněné plošině ve výšce 490 m, existoval již před r. 1799. Původně měl mansardovou střechu, pouze nárožní dřevěné sloupky ochozu v patře a byl zakomponován do většího celku s okolním krajinářsky upraveným terénem. Ve 2. polovině 19. století částečně vyhořel. Při obnově byl opatřen jehlancovou střechou, proběhla i řada dalších úprav. Obnova památkového objektu byla dokončena v r. 2002 Správou Národního parku Podyjí.
	• Lom Mexiko V Českém krasu se nachází množství vápencových lomů, dnes již opuštěných. V jednom z nich, v lomu Mexiko (také lom Politických vězňů), pracovali v letech 1949-1953 za nelidských podmínek političtí vězni, kteří sem byli posíláni oslabení útrapami z předchozí vyšetřovací vazby. Vystřídalo se jich tu téměř půl druhého tisíce, mnozí z nich zemřeli vyčerpáním.
	• Lom Velká Amerika V lomu Velká Amerika v Českém krasu byly až do roku 1963, kdy byla po větším sesuvu skalní stěny těžba předčasně ukončena, těženy čisté vysokoprocentní vápence. Jejich výběrovou těžbou vznikl úzký a hluboký lom kaňonovitého tvaru s jezerem na dně. Opuštěný lom s těžebními a průzkumnými podzemními chodbami je dnes evropsky významným zimovištěm netopýrů.
	• Lukasova zpívající lípa Nejznámějším a nejstarším stromem CHKO Žďárské vrchy je tzv. Lukasova zpívající lípa na kraji obce Telecí. V jejím vykotlaném kmeni si údajně starý hluchý písmák opisoval a prozpěvoval žalmy. Jedná se o lípu velkolistou, která je stará přes 700 let, obvod kmene měří 11,5 m.
	• Malovaný sklep v Šatově Malovaný sklep v Šatově je vyhloubený v pískovcovém svahu nad Šatovem. Celých 34 let ho postupně zdobil svými naivními plastickými obrazy šatovský rodák Maxmilian Appeltauer. Pracoval v zimě a ve tmě, plochu před sebou si osvětloval svíčkami, umístěnými na klobouku. V práci ho nezastavila ani ztráta ruky ve 2. světové válce. Malovaný sklep je zcela jistě unikátem, který stojí za zhlédnutí.
	• Malé Dářko V chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy se poblíž známého rybníka Velké Dářko nachází i jeho menší jmenovec - Malé Dářko. Rybník Malé Dářko byl založen ve středověku. Až do 1. světové války se tu těžila rašelina tzv. borkováním. Dnes je území rybníka a jeho nejbližšího okolí chráněno, je součástí unikátního biocentra a objektem výzkumu.
	• Mariina skála Jednou z nejhezčích vyhlídek v Národním parku České Švýcarsko je Mariina skála. Je to pískovcová skála (428 m) s panoramatickým výhledem a dřevěným altánem na vrcholu. V minulosti sloužila skála jako stanoviště protipožárních hlídek, v r. 1856 ji kníže Kinský zpřístupnil veřejnosti. Altán, který shořel v r. 2005, byl v r. 2006 obnoven.
	• Milovské perničky Velké perničky (nebo také Milovské perničky) jsou chráněnou přírodní památkou. Jedná se o význačný skalní útvar tvořený malebnou skupinou tří skalních bloků, z nicž nejvyšší dosahuje výšky 25 m. Geologicky významnými prvky, modelovanými procesy zvětrávání, jsou skalní mísy, lidově zvané perničky. Největší z nich má průměr 87 cm a hloubku 30 cm. Velké perničky se nacházejí v CHKO Žďárské vrchy.
	• Milovský rybník Milovský rybník se nachází v obci Milovy. Založil ho již v roce 1610 tehdejší majitel novoměstského panství Vilém Dubský z Třebomyslic. Rybník slouží k rekreaci i k rybolovu a je východiskem túr do nejkrásnějších částí Žďárských vrchů. Na jeho břehu je umístěn známý hotel Devět skal.
	• Mlýnské nádrže V letech 1975–1988 byly v oblasti soutoku řek Dyje, Jihlavy a Svratky postupně uvedeny do provozu tři vodní nádrže - Mušovská, Věstonická a Novomlýnská, vzájemně na sebe navazující, o celkové rozloze 3265 ha. Vznikla tak největší vodní plocha na Moravě. Věstonická nádrž je ornitologickou rezervací, ostatní dvě slouží k rekreaci a k rybolovu. Všechny nádrže pak slouží jako významná ochrana proti povodním. Výstavba rozsáhlé vodní soustavy ale znamenala obrovský zásah do přírodních poměrů oblasti.
	• Mohyla Hanče a Vrbaty Malá kamenná mohyla nedaleko Vrbatovy boudy v Krkonoších připomíná symboly českého lyžování, lyžaře Bohumila Hanče a Václava Vrbatu. Bohumil Hanč se 24.3.1913 zúčastnil lyžařského běžeckého závodu. Při nečekaném zhoršení počasí byl v čele závodu a nedozvěděl se o jeho přerušení. Václav Vrbata se sám závodu nezúčastnil, snažil se však pomoci svému kamarádovi. Oba ale nakonec ve sněhové vánici zahynuli.
	• Most přes Vranovskou přehradu Most na Vranovské přehradě, vlastně lávka pro pěší, je úspěšným dílem moravských projektantů a stavařů, kteří při zvýšeném rekreačním provozu na levém břehu Vranovské přehrady potřebovali vybudovat most, který by nahradil již nedostačující přívoz. Pro stavbu 252 m dlouhé mostovky byla použita visutá konstrukce, která má hlavní nosné prvky úsporných rozměrů a tudíž dobře zapadá do okolní krajiny.
	• Mrtvý rybník Nedaleko osady Hřebečná se uprostřed lesů náhle objeví lesklá hladina Mrtvého rybníka. Mrtvý rybník je dokladem důlní minulosti Krušných hor, byl vybudován v 16. století jako vodní nádrž pro potřebu cínových dolů. Voda byla potřebná k propírání rudy i jako zdroj energie pro pohánění různých zařízení k jejímu dalšímu zpracování i k její dopravě. Pokud horníci přestali vodní dílo využívat, nazvali je mrtvým
	• Mumlavský vodopád Jedním z nejnavštěvovanějších míst v Krkonoších je Mumlavský vodopád, který se nachází na řece Mumlavě, asi 1,5 km od Harrachova. Je 8 m vysoký, nad ním i na jeho úpatí jsou v žulovém podkladu obří hrnce, lidově nazvané čertova oka. Nejúchvatnější pohled na Mumlavský vodopád je při jarním tání.
	• Máchovo jezero Máchovo jezero nechal vybudovat v roce 1366 Karel IV. Tehdy se ale jmenovalo Velký rybník. Současný název připomíná básníka Karla Hynka Máchu, který se zdejší romantickou krajinou rád toulával a do bezprostředního okolí jezera umístil děj své nejznámější básně Máj. Dnes je Máchovo jezero vyhledávanou rekreační oblastí.
	• Město Polička Město Polička nechal založit v roce 1265 jako jeden z opěrných bodů království český král Přemysl Otakar II. Ve 14. století se začalo budovat městské opevnění, které mělo za úkol chránit město před vpádem cizích vojsk. Městské opevnění patří v dnešní době k nejzachovalejším ve střední Evropě. Je zesíleno devatenácti půlválcovými věžemi a dosahuje délky 1220 m.
	• Naučná stezka Sobíňov Naučná stezka Sobíňov provede návštěvníky trasou 6,5 km dlouhou s jedenácti zastaveními. Seznámí je s přírodní rezervací Niva Doubravy a s okolím obce Sobíňov, ležící na rozhraní Železných hor a Žďárských vrchů. Na snímku zastavení Rybníky.
	• Obří důl (Krkonoše) Obří důl je horské údolí ledovcového původu se vzácnou květenou i zvířenou, rozkládající se mezi Pecí pod Sněžkou a údolím Sněžky. Od 16. století se tu střídavě těžily rudy drahých kovů, začátkem 20. století byla těžba definitivně zastavena. Vede tudy turistická stezka, jedna z nejnáročnějších, ale také nejkrásnějších v Krkonoších. Na snímku pohled ze Sněžky do Obřího dolu.
	• Osada Jizerka Osada Jizerka v Jizerských horách je nejvýše položenou osadou severních Čech. První archivní zmínka o ní pochází z roku 1539, kdy sloužila jako odlehlé sídlo čihařů. Její historie je pohnutá, zlatý věk zaznamenala v 19. století, kdy zde byla vybudována sklářská huť na výrobu flakonů, tyčí a dutého skla. Dnes je Jizerka využívána především pro letní i zimní rekreaci, vede tudy i trasa známé Jizerské padesátky.
	• Ostrý (Šumava) Dvojvrchol Ostrého (někdy také nazývaný Prsa Matky Boží) je posledním výrazným vrcholem Královského hvozdu. Nachází se severozápadně od Železné Rudy na hranici ČR a Německa. Ostrý je vysoký 1293 m, nižší vrchol - Malý Ostrý (na snímku) dosahuje výšky 1266 m n.m. Pověst o zázračném střelci, který tu žil, byla K. M. Weberovi inspirací k napsání opery Čarostřelec.
	• Ozubnicová dráha Tanvald - Harrachov Jednou z nejzajímavějších železničních tratí je po technické stránce jediná ozubnicovaná dráha u nás (také nazývaná zubačka) vedoucí z Tanvaldu do Harrachova. Při zvláštních příležitostech se tu konají historické jízdy. Na snímku je historická parní lokomotiva při jedné z těchto jízd.
	• Památník Antonína Strnadela Architektonicky cenná roubená chalupa z roku 1835 v Novém Hrozenkově byla v létech 1935–1936 místem, kde známý valašský malíř Antonín Strnadel (1910–1975) vytvořil pro salašnickou výstavu řadu národopisných studií a děl. Dnes je tu Památník Antonína Strnadela s jeho kresbami a výstavou Salašnictví.
	• Památník Jana Žižky u Sudoměře Památník Jana Žižky z Trocnova připomíná slavné vítězství husitů v bitvě u Škaredého rybníka nedaleko Sudoměře 25. března 1420. Husité tu zvítězili nad výraznou přesilou královského vojska. Památník navrhl sochař Emanuel Kodet z Prahy, na stavbu dohlížel stavitel František Kulíř z Paračova, finančně se podílela okolní města a obce
	• Památný javor klen Jedním z nejstarších klenů v Severočeském kraji je javor klen (Acer pseudoplatanus) v Horním Polubném v Jizerských horách. Stojí v nadmořské výšce 780 m n. m. Jeho stáří se odhaduje na 350 let, je vysoký 24,5 m, obvod kmene měří 5 m.
	• Památný strom v Třísově V jihočeském Třísově stojí nedaleko železniční zastávky mohutná památná lípa malolistá (Tilia cordata). Je vysoká asi 31 m, její stáří je přes 200 let. Při měření v roce 1995 byl obvod jejího kmene 745 cm.
	• Památný strom v České Kamenici Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) nedaleko náměstí v České Kamenici je strarý přes 100 let, v roce 2004 byl obvod jeho kmene 420 cm, výška stromu je přes 33 m. Protože tvoří výraznou dominantu města, je chráněn jako památný strom.
	• Panská skála Nejstarší geologickou rezervací u nás je již od roku 1895 Panská skála nedaleko Kamenického Šenova. Je tvořena pravidelnými čedičovými sloupci, pětibokými a šestibokými, dlouhými až 12 m. Vulkanický útvar připomíná píšťaly varhan, proto se mu také říká Varhany. Působivé místo si nejednou vybrali filmaři, točila se tu například slavná pohádka Pyšná princezna.
	• Pančavský vodopád Pančavský vodopád je svoji výškou 148 m největším vodopádem nejen v Krkonoších, ale i v celé České republice. Říčka Pančava vytváří na skalnaté hraně karu vodopád, který se řítí z Pančavské louky do Labského dolu, kde se posléze o dalších 100 m hlouběji vody Pančavy spojují s Labem.
	• Pavlino údolí Přírodní rezervace Pavlino údolí se nachází v 3,5 km dlouhém kaňonu říčky Chřibská Kamenice v CHKO Labské pískovce. Kaňonovité údolí bylo vyhloubeno říční erozí v druhohorních křídových pískovcích. Představuje významné útočiště pro řadu rostlinných a živočišných druhů, má i vysokou hodnotu estetickou. Rezervace, vyhlášená v roce 1993, má rozlohu 182,91 ha.
	• Petrovy kameny Přírodní rezervace Petrovy kameny je z důvodů přísné ochrany jedinečných druhů rostlin turistům nepřístupná. Petrovy kameny jsou tvořeny třemi skalisky z břidlic a rul, vysokými 7m a širokými 25 m. V době nechvalně známých čarodějnických procesů v 17. století bylo toto místo označováno jako místo údajných schůzek čarodějnic s ďáblem. Na pozadí snímku je vrchol Pradědu s televizní věží.
	• Plešné jezero Plešné jezero se nachází na severovýchodním svahu hory Plechý v nadmořské výšce 1089 m. Se svoji rozlohou 7,5 ha je třetím největším šumavským ledovcovým jezerem a zároveň druhým nejvýše položeným. Jeho malebnost a majestnátnost podtrhuje mohutná jezerní stěna ,vysoká 260 m. Pod hrází Plešného jezera se nachází rozsáhlé kamenné moře.
	• Pohansko Archeologická rezervace Pohansko se zbytky lužního lesa se nachází nedaleko Břeclavi. Archeologický výzkum, který tu probíhal od roku 1958, prokázal osídlení od 6. do 10. století. Jde o jednu z nejvýznamnějších raně středověkých památek na území slovanských národů. Výsledky archeologických výzkumů lze spatřit v empírovém loveckém zámečku v areálu Pohansko.
	• Prachovské skály Asi nejznámější částí Českého ráje jsou pískovcové Prachovské skály, které byly již v roce 1933 vyhlášeny státní přírodní rezervací. Jejich kouzlo můžete poznat z malého (1,5 km) nebo velkého (5 km) vyhlídkového okruhu. Oba okruhy s mnoha vyhlídkami procházejí nejatraktivnějšími místy skalního města.
	• Praděd (Jeseníky) Nejvyšší horou Hrubého Jeseníku i celé Moravy je Praděd se svými 1491m. Kamenná rozhledna, která stála na Pradědu od začátku minulého století, se zřítila v roce 1959. Dnes tu najdeme telekomunikační věž, z jejíž plošiny je nádherný rozhled po okolí. Od roku 1955 je na vrcholu Pradědu státní přírodní rezervace.
	• Pramen Labe Oblíbeným turistickým cílem je Labská studánka v nadmořské výšce 1386 m. Labská studánka je opatřená betonovou skruží a je symbolickým pramenem Labe. Skutečný pramen, který je do studánky sveden, leží o něco výš mezi kosodřevinou. V roce 1968 byly u studánky umístěny barevné znaky některých českých a německých měst, kterými Labe protéká.
	• Protržená přehrada na Bílé Desné V letech 1912–1915 se na Bílé a Černé Desné v Jizerských horách současně stavěly dvě přehrady, které byly vzájemně propojeny převáděcí štolou. Přehrada na Bílé Desné se ale po necelých deseti měsících provozu protrhla a způsobila obrovskou katastrofu, při které zahynulo 62 lidí. Torzo někdejší přehrady na Bílé Desné dodnes připomíná dávnou tragédii. V roce 1996 bylo prohlášeno kulturní památkou.
	• Psí kostel Nedaleko Máchova jezera na zelené turistické značce mezi obcí Hradčany a Provodínem nalezneme v pískovcovém skalním bloku zajímavou jeskyni, nazývanou Psí kostel. Podzemní prostor je velký asi 7 x 9 x 5 m, vysoký 2–2,5 m a má sedm vstupních otvorů. Pravděpodobně vznikl umělým rozšířením původních skalních oken a výklenků.
	• Pustevny Pustevny jsou situovány v horském sedle mezi Radhoštěm a Tanečnicí v nadmořské výšce 1018 m. Jsou pojmenovány po poustevnících, kteří tu žili v jeskyních v 18. a 19. století. Dnes stojí na Pustevnách unikátní památkově chráněný soubor staveb z let 1891–1926. V současnosti jsou Pustevny nejnavštěvovanějším místem z celých Beskyd. V popředí snímku altán Cyrilka.
	• Pálava Bílé vápencové skály Pavlovských vrchů známých jako Pálava, ze všech stran obklopených úrodnými vinicemi,Vás upoutají už z dálky. Pavlovské vrchy nejsou velké svoji rozlohou, lze je přejít za jediný den, zato svým významem. Dříve se tu těžil vápenec, dnes užívají zaslouženou ochranu. Díky příznivému podnebí jsou domovem pro řadu vzácných druhů živočichů i rostlin. CHKO Pálava je zapsána do seznamu biosférických rezervací UNESCO.
	• Pálavské vinice Oblast kolem Pavlovských vrchů, nazývaná Pálava, byla vyhlášena biosférickou rezervací UNESCO. Je domovem mnoha chráněných živočichů a rostlin, ale také vyhlášenou vinařskou oblastí. Vedou tudy vinařské stezky vhodné pro cyklisty i pěší turisty. Na nich můžete vedle významných architektonických památek kraje poznat i pálavské vinice a ochutnat skvělá vína.
	• Přehrada Naděje (Lužické hory) Romantická přehrada Naděje leží pod severními svahy Suchého vrchu, obklopena lesy Lužických hor. Byla postavena v létech 1937–1938 na Hamerském potoce jako nádrž užitkové vody pro níže stojící Hamerský mlýn a pilu. Dnes již neslouží původnímu účelu a není nijak hospodářsky využívána. Jenom její chladná a čistá voda láká kolemjdoucí k osvěžující koupeli.
	• Přírodní park Horní Střela Přírodní park Horní Střela byl vyhlášen v r. 1978 k ochraně území hlubokého údolí říčky Střely, jejích přítoků a rozsáhlého lesního komplexu. Park leží v terénu Rabštejnské hornatiny a Žihelské brázdy. Nachází se v něm chráněná fauna i flora, jsou zde i významné kulturně historické památky. V okolí Střely vede naučná stezka se čtrnácti zastávkami.
	• Radhošť Bájná hora Radhošť byla odnepaměti místem, kde se shromažďovali lidé k různým slavnostem. Údajně tady stávala socha pohanského boha Radegasta, která byla po příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu povalena a zakopána. Na jejím místě byl postaven kříž. V roce 1898 tu byla postavena kaple a v letech 1924-1926 byla přistavěna dřevěná zvonice. V roce 1930 na Radhošti přibylo bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje od sochaře Albína Poláška.
	• Radostínské rašeliniště Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště se nachází v oblasti Žďárských vrchů, asi 1 km severovýchodně od obce Radostín. Ochraňuje významný ekosystém rašeliniště na ploše větší než 30 ha, hloubka rašelinných vrstev tu dosahuje až 570 cm. Rašeliniště je domovem pro mnoho chráněných a ohrožených živočišných i rostlinných druhů. Až do 1. světové války se tu těžila rašelina tzv. borkováním.
	• Rašeliniště Na čihadle Na hřebenech Jizerských hor je u Štolpišské silnice rašeliniště Na čihadle. Je přírodní rezervací od roku 1987. Kdysi tu chytali čeští čihaři tažné ptáky. Pomáhali jim v tom dřevěné boudy - čihadla, před kterými ptáci v klíckách svým hlasem pomáhali přilákat hejna tažných ptáků. Dnes tu stojí vyhlídková věž, na kterou vede povalový chodník a ze které je krásný rozhled po rašelinných jezírkách i okolních horách. Rašelinná louka se uprostřed svažuje na dvě strany, do povodí dvou moří.
	• Rašeliniště Rejvíz Obec Rejvíz v Jeseníkách se může pochlubit hned dvěmi „nej“. Je nejvýše položenou obcí ve Slezku a 2 km od ní se nachází Velké mechové jezírko, které je součástí největšího rašeliniště na Moravě. Oblast Rejvízu byla vyhlášena národní přírodní rezervací, k Velkému mechovému jezírku vede po haťovém chodníku naučná stezka.
	• Rašeliniště Velké Dářko Rybník Velké Dářko je nejznámějším rekreačním rybníkem Vysočiny. V jeho okolí jsou ale také mokřadní lesy a rozsáhlá rašeliniště s řadou chráněných rostlin a živočichů. Na ochranu rašeliniště tu byla vyhlášena národní přírodní rezervace o rozloze 62 ha.
	• Rechle u Lenory U obce Lenora vede přes Vltavu krytý dřevěný most zvaný rechle. Most sloužil k zadržování a postupnému vypouštění dřeva, které se odtud plavilo do papíren Větřní. Dříví se regulovalo dlouhými tyčemi prostrčenými v otvoru do dna řeky. Rechle jsou dnes chráněnou kulturní památkou.
	• Rejvíz Národní přírodní rezervace Rejvíz u stejnojmenné osady chrání největší rašeliniště Moravy a Slezska. Stáří rašeliniště je odhadováno na 6–7 tisíc let. Svůj vzhled si rašeliniště zachovalo díky zdejší nízké průměrné roční teplotě a vysokým srážkám. Asi 2 km dlouhá naučná stezka vede po povalovém chodníku k Velkému mechovému jezírku.
	• Rotunda na Řípu Bájná hora Říp je památným místem pro každého Čecha, sem podle pověsti přivedl praotec Čech naše předky. O uctívání Řípu jako památného místa svědčí i románská rotunda sv. Jiří, která byla postavena na vrcholu Řípu již v 11. století. V r. 1126 ji kníže Soběslav obnovil a rozšířil. V 70. letech 19. století byla rotunda z opukových kvádříků opravena a přestavěna, její původní vzhled však přestavbou poněkud utrpěl.
	• Rozhledna Slovanka Nejstarší železnou rozhlednou v Čechách je rozhledna Slovanka na stejnojmenném vrchu (820 m n.m.) v Jizerských horách. Byla postavena v roce 1887 za pomoci 11 m vysoké litinové konstrukce, zakoupené na vídeňské výstavě. V posledních desetiletích nebyla udržována a zchátrala natolik, že musela být v roce 1999 rozebrána a zrekonstruována. Současně byla prohlášena za technickou památku. Znovu byla otevřena v roce 2000.
	• Rozhledna na Smrku Smrk, nejvyšší hora Jizerských hor (1124 m), má název podle mohutného smrku, který stával nedaleko vrcholu až do r. 1790, kdy byl vyvrácen bouří. První dřevěná rozhledna, která byla na Smrku postavena v r. 1892, vydržela do 50. let 20. století. Na současnou kovovou rozhlednu čekal Smrk až do r. 2003.
	• Rozhledna Štěpánka (Jizerské hory) Rozhlednu Štěpánku na vrchu Hvězda (958 m) na pomezí Jizerských hor a Krkonoš nechal rozestavět v roce 1847 kníže Kamil Rohan. Stavba byla posléze přerušena na celých 40 let, dostavěl ji až v roce 1892 Horský spolek. Ke Štěpánce se váže pověst o cikánce, která předpověděla Rohanovi smrt v roce dokončení stavby. Kníže Rohan skutečně zemřel měsíc po slavnostním otevření rozhledny (ve věku 91 let).
	• Rudrův mlýn v Ratibořicích Rudrův mlýn se nachází v idylickém údolí řeky Úpy nedaleko Starého Bělidla. Také sem Božena Němcová částečně umístila děj svého románu Babička. Rudrův mlýn je národní kulturní památka, do dnešní podoby byl přestavěn v 18. století. Uvnitř můžete spatřit historické technické vybavení i mlynářovo obydlí.
	• Ruční papírna ve Velkých Losinách Z velkého množství ručních papíren, které v minulosti vyráběly papír na našem území, zůstala do dnešních dnů funkční pouze jediná - papírna ve Velkých Losinách. Ruční papír se tu vyrábí už velmi dlouho, první archivní zmínka o papírně je z roku 1596. V současnosti slouží papírna i jako muzeum. Návštěvníci mohou shlédnout celý proces výroby až k finálnímu výrobku, který se dnes používá hlavně k reprezentativním a dárkovým účelům. Papírna ve Velkých Losinách je v současnosti navržena k zápisu na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.
	• Samuelova jeskyně V okolí Sloupu v Čechách se nachází tzv. Sloupské skalní město. Jedním z nejvýznačnějších objektů v něm je Samuelova jeskyně. Je to obydlí o dvou místnostech, vytesané do skály, ve kterém žil v letech 1718–1735 zdejší poustevník Samuel Görner. Byl sice vyučený zahradník, ale zabýval se tu broušením skleněných čoček. 27. 4. 1735 se odtud přestěhoval do sloupské skalní pustevny.
	• Seasfieldův kámen Jednou z přístupných vyhlídek v Národním parku Podyjí je vyhlídka od Seasfieldova kamene nedaleko Popic. Vyhlídka do hlubokého kaňonu Dyje byla pojmenována po spisovateli Karlu Antonu Postlovi, který se narodil v Popicích v roce 1793. Po svém odchodu z vlasti používal pseudonym Charles Seasfield.
	• Semtinská lípa Semtinská lípa, opěvovaná básníky Fráňou Šrámkem, Jaroslavem Seifertem i dalšími, byla zdaleka viditelným orientačním bodem poblíž Sobotky. Byla stará téměř 300 let, dosahovala výšky 35 m, obvod jejího kmene byl 800 cm. V roce 2000 byla zničena vichřicí, dnes ji připomíná už jenom její torzo.
	• Sirotčí hrádek (Pálava) Pavlovské vrchy, známé jako Pálava, jsou nejenom významným místem z hlediska výskytu vzácných druhů rostlin i živočichů, ale mají i své historické památky. Jednou z nich je zřícenina Sirotčího hrádku, stojící na dvou strmých vápencových skalách na okraji Stolové hory. Hrad byl založen ve 13. století, jeho název je odvozen od jména jeho zakladatele Siegfrieda Waise (Sirotek), v roce 1590 je již připomínán jako pustý
	• Skalní hrad Sloup Skalní hrad Sloup na Českolipsku byl vybudován na osamělé pískovcové skále v 1. polovině 14. století jako strážní pevnost, hlídající solnou stezku z Míšně do České Lípy. V 15. století sloužil loupeživému rytíři, později byl dvakrát dobyt a vypálen. Během 18. století byl přetvořen na pustevnu , kterou postupně obývalo 6 poustevníků až do roku 1785, kdy byly pustevny zrušeny reformou císaře Josefa II.
	• Skanzen Betlém v Hlinsku Skanzen Betlém v Hlinsku je jedinečný tím, že je živou součástí města Hlinska. Jedná se o soubor několika roubených domů, které vznikaly od poloviny 18. století. Žili tu nejdříve hrnčíři, kteří byli později vystřídáni tkalci, v 19. století pak převážně továrními dělníky. V roce 1995 byl Betlém v Hlinsku prohlášen památkovou rezervací. Dnes tu vedle sebe stojí soukromé (obydlené) objekty, objekty účelově využívané (cukrárna, čajovna, aj.) i objekty s expozicí starých řemesel.
	• Skanzen Mlýnská dolina Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je národní kulturní památkou. Je složeno ze tří částí: Dřevěného městečka (nejstarší část), Valašské dědiny a Mlýnské doliny (nejmladší část). Všechny objekty v Mlýnské dolině jsou funkční a ukazují návštěvníkům plstění sukna, mletí obilí, řezání dřevěných desek, lisování oleje i kovářskou výrobu. Na snímku vodní kolo u valchy z Velkých Karlovic.
	• Skanzen Veselý kopec Skanzen Veselý kopec je součástí rozsáhlejšího Souboru lidových staveb Vysočiny. Přibližuje hlavně život na vesnici, především způsob života, práce a bydlení drobných rolníků. Pro návštěvníky tu probíhají i tématicky zaměřené víkendy. Na snímku jsou dva z objektů skanzenu - v popředí suška na ovoce ze Stříteže, objekt v pozadí je suška lnu z osady Paseka, která byla počátkem 20. století obydlím devítičlenné rodiny.
	• Skanzen v Rymicích Ve skanzenu v Rymicích nalezneme unikátní soubor lidových staveb východní Hané. Celkem 10 stavení místních zemědělců a řemeslníků z konce 18. a počátku 19. století ukazuje, jak žili naši předkové. Stavení jsou typickou ukázkou lidového stavitelství. Jedná se o hlínou omítnuté sruby ze dřeva či z nepálených cihel, většinou s doškovými střechami.
	• Skanzen ve Strážnici Jedním z center Slovácka je díky Mezinárodnímu folklórnímu festivalu Strážnice. Je zde i rozsáhlý skanzen lidové architektury, který byl vybudován v letech 1973–1981. Skanzen obsahuje 65 objektů a je rozčleněn do několika ucelených částí, které představují jednotlivé miniregiony Slovácka.
	• Slovácký ornament Lidé moravského Slovácka mají rádi jasné a zářivé barvy. Jejich lidovou architekturu charakterizuje bílá vápenná omítka, modrá podrovnávka a barevná škála rostlinných ornamentů. Ve slováckém ornamentu, který je v každém kraji jiný, se objevují barvy slunce, modré oblohy, luk i červených květů. Pro všechny oblasti je pro něj typická čistota a zářivost barev. Objevuje se na výšivkách, na nábytku, na skle i na stavbách. Na snímku kaplička pod Žerotínem (CHKO Bílé Karpaty).
	• Smírčí kříž ve Zdonově Pro kamenné kříže, které můžeme čas od času potkat při cestě krajinou, se vžilo označení smírčí kříže. Jejich vznik zatím není zcela objasněn. Mohou to být hraniční kameny, výstražná znamení nebo náboženské symboly. Často bývají spojovány s tragickými událostmi, které se v místě staly. Na snímku je smírčí kříž, jenž stojí kousek od polní cesty v obci Zdoňov na Broumovsku .
	• Sněžka Nejvyšší horou Krkonoš, ale současně i celé České republiky, je Sněžka se svými 1602 m n.m. Její pojmenování je odvozeno od přídavného jména „sněžná“ - sněhem pokrytá. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská státní hranice. Nejstarší stavbou na vrcholu je kaple sv. Vavřince ze 17. století, na polské straně stojí moderní Polská bouda, na české straně vyrostla v roce 2007 dřevěná prosklená konstrukce nové poštovny.
	• Sněžné jámy Pod horskou boudou Wawel, postavenou v r. 1831, se rozkládají Sněžné jámy, pravděpodobně největší ledovcové kary v Krkonoších. Na jejich dně jsou malá ledovcová jezírka zvaná Sńiežne Stawki. Přírodní rezervace Sněžné jámy se nachází pod severním svahem Vysokého kola.
	• Socha Radegasta Sochu pohanského boha úrody Radegasta potkáte na nejfrekventovanější turistické trase v Beskydech, vedoucí z Pusteven na bájnou horu Radhošť. Originál sochy vytvořil ve třicátých létech minulého století frenštátský rodák, žijící v Americe, Albín Polášek. Dnes tu stojí žulová kopie, originál, který špatně odolával nepřízni počasí, byl přemístěn do vstupní haly frenštátské radnice.
	• Socha sv. Donáta V polích nedaleko Vratěnína na jižní Moravě stojí barokní socha sv. Donáta. Byla postavena z mušlového vápence v roce 1750. Svatý Donát je uctíván jako patron proti bouři a měl Vratěnín ochránit před bouřemi a krupobitím, které vesnici do té doby pronásledovaly. Socha byla kompletně restaurována v roce 2007.
	• Soos Národní přírodní rezervace SOOS je rozsáhlé rašeliniště ležící 5 km severovýchodně od Františkových Lázní. Patří k nejcennějším územím u nás. SOOS je dokladem pozdní vulkanické činnosti, jejím pozůstatkem jsou minerální prameny a vývěry oxidu uhličitého, které se nazývají mofety (nesprávně se jim také říká bahenní sopky). Na některých místech je možné vidět barevné povlaky krystalizované soli. Rezervace byla vyhlášena v roce 1964, její rozloha je 221 ha.
	• Soutěsky na říčce Kamenici Lákavým cílem návštěvníků Hřenska jsou divoké a úzké soutěsky na říčce Kamenici. Jsou sevřené strmými skalními stěnami, ve kterých byly místy vybudovány tunely, aby mohly být soutěsky zpřístupněny veřejnosti. Původně zcela nepřístupné území bylo upraveno pro veřejnost v letech 1890–1898. V místech, kde skály spadají přímo do vody, nahrazuje chůzi po stezce jízda na člunech.
	• Staré Bělidlo Staré Bělidlo, Ratibořický zámek a mlýn patří k nejnavštěvovanějším místům východních Čech. Právě v Ratibořicích, na panství kněžny Kateřiny Zaháňské, prožila své dětství spisovatelka Božena Němcová. Ve svém nejznámějším románu Babička, který je situován na Staré Bělidlo, vzpomíná na toto krátké šťastné období svého života.
	• Strpský rybník Jihočeský kraj je malebným krajem řek, potoků a rybníků. Rybníkářství tu má historicky dlouhou tradici. I dnes se rybníky využívají k rybolovu i k rekreaci. Jedním z těch méně známých je Strpský rybník, který se nachází na Radomilickém potoce na jihozápad od obce Strpí.
	• Svatý kopeček u Mikulova Nad městem Mikulov, na strmém vápencovém vrchu zvaném Svatý kopeček, stojí poutní barokní kaple z r. 1679, patrová zvonice z r. 1631 a Kalvárie s křížovou cestou. Poblíž je i kaple Božího hrobu ze druhé třetiny 19. století. Svatý kopeček je nejen známým poutním místem a duchovní památkou, ale i přírodní rezervací s mnoha druhy chráněných rostlin.
	• Temná bystřina (Krkonoše) Z Pece pod Sněžkou vychází po žluté turistické značce nenáročná vycházková trasa přes malebný ledovcový kar Vlčí jáma. Prochází též romantickou a divokou roklí Temné bystřiny. Území značně poškozené povodněmi koncem minulého století bylo opraveno a zpřístupněno v letech 2001-2002.
	• Terčino údolí Tereziino (nebo také Terčino) údolí je rozsáhlý přírodně krajinářský park u Nových Hradů, který tu v roce 1756 nechal založit hrabě Buquoy z podnětu své manželky Terezie. V parku o rozloze 138,3 ha nalezneme množství cizokrajných dřevin, rybníky, umělý vodopád, tzv. Lázničky, Modrý dům, aj. Celým údolím protéká říčka Stropnice (na snímku). Terčino údolí je od roku 1949 národní přírodní památkou, prochází jím 5 km dlouhá naučná stezka.
	• Tesařovský kostelík Jednoty bratrské Malebný kostelík Jednoty bratrské upoutá svoji architekturou, pro zdejší kraje neobvyklou. Leží v osadě Tesařov, dříve nazývané Šenkhán, v místech, kde se Jizerské hory již téměř dotýkají Krkonoš. V pozadí kopec Hvězda s údajně nejhezčí jizerskohorskou rozhlednou Štěpánkou (nachází se však již na území Krkonošského národního parku).
	• Tolštejn Zřícenina středověkého hradu Tolštejna se nachází v Lužických horách nedaleko Jiřetína pod Jedlovou. Hrad byl založen někdy ve druhé polovině 13. století, první o něm dochovaná zpráva pochází z roku 1337. V roce 1642 byl obléhán a vypálen švédským vojskem, od té doby je pustý. V posledních létech se hrad díky péči obce Jiřetína pod Jedlovou upravuje a rekonstruuje. Z vrcholků skal je krásný výhled do kraje.
	• Tříjezerní slať Šumavská rašeliniště začala vznikat před devíti až deseti tisíci léty, na konci doby ledové. Příkladem vrchoviště prameništního typu je Tříjezerní slať, která se nachází na svahu Oblíku ve výšce 1000 m n. m. Je zpřístupněna naučnou stezkou po 200 m dlouhém povalovém chodníku. V její centrální části nalezneme tři jezírka, největší asi 2 m hluboké a 7 arů velké.
	• Valdštejnská lodžie Nejslavnější období Jičína je spojeno se jménem Albrechta z Valdštejna (1583–1634), který chtěl za pomoci italských architektů vytvořit z Jičína hlavní město svého panství a centrum vzdělanosti. Tehdy byla vybudována i Valdštejnská lodžie, jedna z nejvýznamnějších památek Jičínska. Obklopuje ji park Libosad, s Jičínem je letohrádek spojen čtyřřadým stromořadím. Valdštejnova smrt znamenala přerušení díla, projekt nebyl nikdy dokončen. O oživení a využití areálu dnes usiluje Občanské sdružení lodžie
	• Valečov Nejrozsáhlejším skalním hradem v Čechách je Valečov, který se nachází v Českém ráji u obce Boseň. Začátkem 14. století byl částečně vysekán do pískovcových skal a částečně postaven. Největší slávu zažil v dobách husitských, kdy se jeho majitelé postavili na stranu husitů. Opuštěn byl v 1. polovině 18. století, v 19. století sloužily některé jeho světničky jako obydlí pro chudinu.
	• Vchynicko-Tetovský plavební kanál Vchynicko-Tetovský plavební kanál nechali v létech 1799-1801 postavit Schwarzenbergové k plavení dřeva ze šumavských lesů. Poslední plavba dřeva v kanále proběhla v roce 1958. Dnes je kanál s jedenácti klenutými mostky chráněn jako památka technického významu. Devět kilometrů původního kanálu je navíc od roku 1942 až dodnes využíváno pro účely vodní elektrárny Vydra.
	• Velká Javořina Již z dálky viditelná dominanta slovenského televizního vysílače je charakteristická pro nejvyšší horu Bílých Karpat, Velkou Javořinu, která dosahuje výšky 970 m n. m. Přes vrchol Velké Javořiny prochází státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskem. Každoročně se tu konají Slavnosti bratrstva Čechů a Slováků. Na severním svahu Velké Javořiny se nachází Národní přírodní rezervace Javořina.
	• Viadukt v Kryštofově údolí Malebné Kryštofovo údolí leží v hlubokém údolí říčky Rokytky asi 8 km od Liberce. Dominantou Kryštofova údolí je železniční viadukt u zastávky Novina na trati Liberec - Česká Lípa, který je zajímavou technickou památkou. Viadukt byl postavený v letech 1889–1900. Je dlouhý asi 200 m, má 14 oblouků a trať tu vede ve výšce až 30 m nad zemí.
	• Viadukt ve Smržovce Na železniční trati z Jablonce nad Nisou do Tanvaldu se ve Smržovce nachází impozantní kamenný viadukt s devíti klenutými oblouky. Přemosťuje hluboké údolí za smržovským nádražím. Byl postaven z kvalitní žuly za účasti zkušených italských mostařů v létech 1893–1894. Je na seznamu národních technických památek.
	• Vinné sklípky Petrov-Plže Ves Petrov v proslulé vinařské oblasti má na svém západním okraji jeden z nejobdivovanějších souborů vinných sklepů zvaný Plže, který je vesnickou památkovou rezervací. Sklípky pocházejí z 18. a 19. století. Typická jsou obílená průčelí vstupních částí zdobená modrou obrovnávkou, případně slováckým ornamentem.
	• Vinné sklípky Petrov-Plže Slovácko je pohostinný kraj kulturních památek, lidových tradic a vína. Nachází se tu řada oblastí s vyhlášenými vinnými sklípky. Vinné sklepy v Petrově-Plžích patří k jedinečným lidovým stavbám a v roce 1983 se staly první památkovou rezervací lidové architektury u nás. Průčelí sklípků bývají omítnuta působivou kombinací bílé a modré barvy, některá jsou navíc zdobena ornamenty.
	• Violík (Krkonoše) Violík je 1472 m vysoký útvar v hraničním hřbetu v Krkonoších asi 5,5 km severně od Dolních Míseček. Mrazové zvětrávání tu vytvořilo žulovou balvanitou pyramidu s balvanovým mořem. Violík je významný geodetický bod s dalekým rozhledem, nachází se ale v I. zóně Krkonošského národního parku a proto je nepřístupný. Poláci ho nazývají Labským štítem pro jeho polohu nad prameništěm Labe.
	• Vodní nádrž Lipno Lipenská přehrada byla vybudována v létech 1950–1959 jako první stupeň Vltavské kaskády. Přehrada dlouhá 296 m a vysoká 25 m zaplavila původní městečka, vsi i samoty jezerem o rozloze 4870 ha. Na březích jezera vyrostla nová letoviska s množstvím hotelů, penziónů i upravených pláží. Lipno se tak stalo vyhledávanou oblastí pro rekreaci i provozování vodních sportů. Nezanedbatelné je i jeho energetické využití.
	• Vodopády Bílé Opavy Jedním z nejromantičtějších koutů Jeseníků je údolí Bílé Opavy - hluboce zaříznutý kaňon s množstvím kaskád a vodopádů, z nichž největší je Velký vodopád (na snímku), vysoký 8 m. Vede tudy naučná stezka Bílá Opava, která je součástí Národní přírodní rezervace Praděd. Údolí Bílé Opavy je také geneticky cennou lokalitou, sbírá se tu osivo horského smrku, který je odolnější vůči extrémním sněhovým podmínkám.
	• Vodopády Jedlové Přírodní rezervace Jedlový důl se nachází v sevřeném údolí říčky Jedlové mezi Josefodolským a Mariánskohorským hřebenem Jizerských hor. Asi 2 km dlouhá naučná stezka, která tudy prochází, představuje bohatství oblasti – zbytky původních jedlobukových porostů, významné rostliny a živočichy a především malebné vodopády v severní části přírodní rezervace.
	• Vodopády Černé Desné Říčka Černá Desná vytéká z přehrady Souš a padá asi 2 km dlouhým zalesněným údolím až k městu Desná (v Jizerských horách). Cestou vytváří řadu vodopádů a kaskád, místy se v žulovém podkladu vytvořily skalní hrnce. Romantickou krásu tohoto místa zpřístupnilo město Desná v roce 2000 naučnou stezkou.
	• Vodopády Černého potoka (Jizerské hory) V Jizerských horách je mnoho romantických potoků a potůčků. Jedním z nejhezčích je Černý potok, který protéká divokým skalnatým údolím a v úseku 2,5 km se spádem 500 m vytváří nejkrásnější a nejmohutnější vodopády Jizerských hor. Nachází se v Národní přírodní rezervaci Frýdlantské cimbuří, která je i známou horolezeckou lokalitou.
	• Vranovská přehrada Vranovská přehrada, přezdívaná Moravský Jadran, je vyhlášená tím, že patří mezi nejteplejší nádrže v České republice. Je tradičně hojně rekreačně využívána. Byla postavena v letech 1930-1933 podle švýcarského projektu a s délkou hráze 292 m je největší přehradou na Dyji. V době svého vzniku byla největší vodní nádrží u nás.
	• Vydra Horská říčka Vydra je považována za nejkrásnější šumavskou řeku. V úseku od Antýglu k Čeňkově pile prochází kaňonovitým údolím Vydry přibližně 7 km dlouhá naučná stezka. Tady můžete obdivovat krásu divoké řeky s peřejnatým řečištěm a obřími hrnci, vymletými v žulových balvanech (na snímku). Od Čeňkovy pily, kde se Vydra spojuje s Křemelnou, pokračuje dále Otava, druhá největší řeka Šumavy.
	• Vyhlídka na Paličníku (Jizerské hory) Jedna z nejpůsobivějších vyhlídek Jizerských hor je vyhlídka ze skalního útvaru Paličník, který se nachází ve stejnojmenné rezervaci. Paličník (944 m) s vrcholovým křížem je přístupný po železných schodech se zábradlím a je z něj nádherný výhled do údolí říčky Smědé, na nedaleké Frýdlantské cimbuří a na celé Frýdlantsko.
	• Větrný mlýn v Kuželově V podhůří Bílých Karpat stojí nad obcí Kuželov nádherný větrný mlýn holandského typu, který je zřejmě nejznámějším větrným mlýnem v České republice. Byl postaven v roce 1842, v roce 1946 byl jeho provoz zastaven. V letech 1973–1977 byl zchátralý objekt zrenovován. Dnes tu můžete shlédnout současně s mlýnem i expozici horňáckého bydlení. Mlýn je pro svůj půvab často využíván filmaři.
	• Větrný mlýn v Lesné Větrný mlýn v Lesné na Znojemsku postavil v roce 1860 zdejší rodák Franc Czerny. Mlýn sloužil svému účelu do roku 1894. V minulém století sloužil armádě, chátral, později byl využíván jako sklad obilovin místním JZD. V roce 1987 se mlýn podařilo opravit při rekonstrukci za účelem výstavby restaurace. Mlýn je kulturní památkou. Přestože není funkční, je krásnou připomínkou práce našich předků.
	• Větrný mlýn v Rymicích Skanzen v Rymicích na Zlínsku představuje několik staveb hanácké lidové architektury z 18. a 19. století. Součástí skanzenu je i větrný mlýn německého typu, postavený v roce 1795, který sem byl přemístěn z nedalekých Bořenovic. Je vysoký asi 11 m, jeho půdorys je necelých 6 x 6 m. V 90. letech minulého století byl zrekonstruován.
	• Větrný mlýn v Třebíči Větrný mlýn v Třebíči byl postaven v r. 1836 a sloužil do poloviny 19. století k mletí borové kůry na výrobu třísla pro koželužství. Mlýn měl být původně dřevěný, nakonec ale byla postavena třípodlažní budova z kamene a cihlového zdiva. Věž ve tvaru komolého kužele zakončovala špičatá šindelová střecha. Vzhled mlýna se do dnešních dnů téměř nezměnil.
	• Větrný mlýn ve Velkých Těšanech Díky přírodním podmínkám byly pro Kroměřížsko charakteristické větrné mlýny, ještě počátkem minulého století jich tu bylo téměř padesát. Do dnešních dnů zůstaly zachovány pouze tři, jeden z nich ve Velkých Těšanech. Mlýn byl funkční od svého vzniku v roce 1830 až do okupace Československa, kdy byl podle protektorátních předpisů nuceně zastaven. V roce 1972 byl jako významná technická památka zrekonstruován.
	• Věžický rybník (Český ráj) Věžický rybník, zkráceně nazývaný Věžák, je jedním z nejhezčích rybníků Českého ráje. Jeden jeho břeh je tvořen pískovcovými skalami, které vystupují přímo z vodní hladiny a vytvářejí tak působivou scenérii. Skalní vyhlídka nad rybníkem je přístupná pěšinou z hráze rybníka.
	• Vítkův Hrádek Nad Lipnem se ve výšce 1035 m tyčí zřícenina Vítkova Kamene, nejvýše položeného hradu v Čechách. Zřícenina je rovněž nazývána Vítkův Hrádek. Hrad byl založen patrně Vítkem z Krumlova ve 13. století. V polovině 18. století byl již zcela opuštěn a chátral. Dnes je po částečné rekonstrukci, plošina na hranolové věži slouží jako rozhledna.
	• Vřesová Studánka Nejvýše položeným poutním místem Moravy a Slezka je Vřesová Studánka, která se nachází v Jeseníkách v nadmořské výšce 1313 m na trase mezi Červenohorským sedlem a Keprníkem. Podle pověsti tu došlo k zázračnému uzdravení a jako projev díků byl u studánky umístěn sloup se svatým obrázkem. Později vystavěná kaple byla několikrát přestavována, až v roce 1946 shořela po zásahu bleskem. Dnes tu stojí pouze malá kamenná kaplička nad pramenem
	• Za kvetoucí měsíčnicí V Lužických horách se každoročně pořádají v průběhu května pochody Za kvetoucí měsíčnicí s různě dlouhými trasami. Cílem je přísně chráněná měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), která roste na severozápadním svahu Širokého kopce. Její jemně fialové (výjimečně bílé) kvítky opojně voní zvláště v podvečer, kdy lákají noční motýly k opylení.
	• Zatopená pískovna v Adršpachu Při návštěvě prohlídkového okruhu Adršpašskými skalami určitě nezapomeňte na návštěvu zatopené bývalé pískovny. Krátká odbočka z prohlídkového okruhu Vás zavede k průzračným, zeleným vodám jezera, kolem kterého vede naučná stezka. Hloubka jezera nepřesahuje 8 m. Romantická krása tohoto místa přilákala i filmaře. Točila se tu mimo jiné i pohádka Třetí princ.
	• Zbirožský potok Zbirožský potok protéká údolím mezi lesy a loukami, jedinečnými místy i romantickými zákoutími. Na jeho toku můžeme potkat Ostrovecký mlýn, Jankovský mlýn i Skryjská jezírka. Potok je dlouhý asi 17 km, u obce Čilé se vlévá do Berounky. Patří k několika málo potokům Křivoklátska, které mohou zkušení vodáci při rychlém tání sněhu částečně splout.
	• Zemská brána Nedaleko obce Čihák v Orlických horách protéká Divoká Orlice skalnatým úsekem, protínajícím napříč snížený hřbet Orlických hor. Řeka tu má charakter horské bystřiny s řadou tůní a peřejí v balvanovitém korytě. Místo, kudy řeka proniká do vnitrozemí Čech, se nazývá Zemská brána. Dojem brány ještě podtrhuje kamenný most na začátku údolí. Byl postaven v letech 1901–1903, v roce 2004 byl kompletně zrekonstruován.
	• Zlatý vrch Národní přírodní památka Zlatý vrch (657 m) se nachází v Lužických horách. Zlatý vrch byl v minulosti vytvořen postupným vyvřením magmatu, které po vyhasnutí vytvořilo za specifických podmínek známé čedičové sloupce. Na úbočí Zlatého vrchu byl založen lom už asi v roce 1870. Těžilo se tu s přestávkami až do roku 1973, kdy byla těžba definitivně ukončena.
	• Zvonice na Soláni (Beskydy) S nápadem postavit na Soláni dominantu, upozorňující na duchovní život Valachů, přišel již v první polovině minulého století akademický malíř František Podešva. Rozvedený nápad byl zrealizován až v roce 2006, kdy tu byla postavena Zvonice. Slouží jako informační a kulturní centrum oblasti, hlas jejího melodického zvonu se pravidelně rozléhá po okolních stráních.
	• Zámecký vrch u České Kamenice Na Zámeckém vrchu u České Kamenice stojí ve výšce 530 m n.m. zřícenina středověkého hradu. V prostorách hradní zříceniny byla již v roce 1880 postavena rozhledna, která však značně zchátrala a v létech 1995–1997 byla při čištění hradní zříceniny od suti odstraněna. Díky nadšení českokamenických občanů zde byla v roce 1998 vybudována nová dřevěná věž s rozhlednou.
	• Zámek Velké Losiny Známou dominantou Velkých Losin je zámek na jižním okraji obce. Nachází se na místě bývalé gotické tvrze, kde ho ve 2. polovině 16. století nechal vybudovat Jan mladší ze Žerotína. Další etapová výstavba upravovala zámek až do dnešní podoby. Krásný zámek, který je jednou z nejlépe dochovaných renesančních staveb na Moravě, má ale i pohnutou historii, spojenou s čarodějnickými procesy u nás. V letech 1678–1693 tu byla upálena stovka nevinných obětí.
	• Zřícenina hradu Skalka Na čedičové skále v srdci Českého středohoří stál od 14. století gotický hrad, jehož prvním majitelem byl Petr ze Skalky. Hrad sloužil až do r. 1639, kdy ho zpustošili Švédové, poté se stal zříceninou. Ve 2. polovině 17. století začal Ferdinand Hrzán stavět v těsné blízkosti zříceniny zámek a zdi starého hradu používal na jeho stavbu. Do dnešních dnů zůstala z hradu zachována pouze věž, která je dnes majetkem obce Vlastislav.
	• Štramberk Jedno z nejhezčích moravských měst je městská památková rezervace Štramberk v podhůří Beskyd. K jeho pohnuté historii se váže pečení chutného pečiva nezvyklého tvaru, zvaného „štramberské uši“, které je vzpomínkou na záchranu města před Tatary. Ve Štramberku uvidíte kromě jiných zajímavostí řadu starobylých roubenek.
	• Šumavské léto s párou Krásnou šumavskou krajinu můžete poznávat i z oken parního vlaku. Romantické jízdy historickým vlakem s parní lokomotivou se konají v letní sezóně v rámci Šumavského léta s párou. Na snímku je vlak na nádraží v Kubově Huti, což je nejvýše položené železniční nádraží v České republice (995 m).
	• Židovský hřbitov v Dřevíkově V první polovině 18. století se v Dřevíkově ve Žďárských vrších usadila židovská komunita. Asi půl kilometru severně od obce byl v roce 1740 založen židovský hřbitov. Při přestavbě v roce 1860 byl hřbitov rozšířen a zároveň byla změnena poloha vstupní brány. Proto jsou některé starší náhrobky obráceny ke vstupu zadní stranou. Nejstarší náhrobek, částečně čitelný, pochází z roku 1748.
	• Židovský hřbitov v Holešově Rozsáhlé židovské osídlení v Holešově na rozhraní Hané a Valašska se datuje od poloviny 15. století. Od roku 1606 tu postupně vznikal židovský hřbitov. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1647. Odpočívá tu řada význačných židovských osobností, z nich nejvýznamnější je Sabbataj ben Kohen, zvaný Šach. V době nacistické okupace byl hřbitov značně zpustošen.
	• Židovský hřbitov v Hroznětíně Od roku 1499 bylo v Hroznětíně židovské ghetto. O tom svědčí i lesní židovský hřbitov, který patří k nejstarším v Čechách. Hřbitov byl těžce poškozen nacisty, v současné době je po rekonstrukci. Nachází se v Krušných horách, nedaleko železniční zastávky Hroznětín.
	• Židovský hřbitov v Třebíči Židovský hřbitov v Třebíči byl založen asi ve druhé polovině 15. století. Jde o jeden z největších židovských hřbitovů v České republice s asi 11000 hroby, z nichž nejstarší je z roku 1625. Židovské ghetto v Třebíči se postupně renovuje. Basilika sv. Prokopa byla spolu s židovskou čtvrtí zapsána na seznam památek kulturního dědictví UNESCO.
	• Černohorské rašeliniště Přírodní památka Černohorská rašelina (vyhlášena v roce 1952) zahrnuje komplex rašelinišť severně od Černé hory. Jedná se o vrchovištní rašeliniště lesního typu, největší v Krkonoších. Nachází se v I. a II. zóně Krkonošského národního parku a je zpřístupněno naučnou stezkou, vedoucí převážně po povalovém chodníku. V centrální části rašeliniště je postavena dřevěná vyhlídková věž.
	• Černá hora (Krkonoše) Černá hora se svými 1299 m nepatří mezi nejvyšší vrcholky Krkonoš, ale její charakteristický plochý vrchol s televizní věží (pohled z Liščí Hory) je již z dálky viditelný. Od roku 2006 vede na Černou horu kabinová lanová dráha z Jánských Lázní, nazývaná Černohorský expres. Je to historicky třetí lanová dráha na Černou horu, první byla vybudována již v roce 1928.
	• Černé jezero Černé jezero je svoji rozlohou 18,43 ha největším ledovcovým jezerem na Šumavě a v Bavorském lese. Dosahuje hloubky až 40m. Své jméno dostalo od zdánlivě černé barvy vody jezera, ve které se odrážejí okolní husté lesy. Rozprostírá se na severním svahu Jezerní hory ve výšce 1008 m. Nad jezerem se zvedá 330 m vysoká karová stěna. Spolu s Čertovým jezerem je Černé jezero od r. 1911 součástí rozsáhlé přírodní rezervace, sloužící k ochraně vodních ploch i okolních lesů.
	• Čertoryje Čertoryje - od r. 1987 Národní přírodní rezervace v podhůří Bílých Karpat o rozloze 337,04 ha. Jedná se o rozsáhlý komplex bělokarpatských luk s roztroušenými stromy. Louky mají vysokou krajinářskou hodnotu, je to jedno z nejcennějších území CHKO Bílé Karpaty.Vyskytuje se tu řada chráněných a ohrožených rostlin a živočichů.
	• Čertova hora Čertova hora se nachází v západních Krkonoších, jižně od Harrachova. Na jejích severovýchodních svazích je rozsáhlý lyžařský areál, na severních svazích jsou harrachovské skokanské můstky. Sedačková lanová dráha na vrchol (1020 m) je celoročně v provozu a tak je Čertova hora rovněž vhodným výchozím místem pro turisty, směřující na vrcholky Krkonoš.
	• Čertova stěna Národní přírodní rezervace Čertova stěna je vysoká žulová hradba, která se zvedá nad hlubokým údolím Vltavy nedaleko Vyššího Brodu. Pod ní jsou rozsáhlá suťoviska a kamenné moře. K tomuto místu se váže pověst o čertovi, který se snažil překazit stavbu kláštera ve Vyšším Brodu. Pověst posloužila jako předloha pro poslední operu Bedřicha Smetany Čertova stěna.
	• Čertovo jezero O vznik Čertova jezera se podle pověsti zasloužil sám ďábel, když chtěl stáhnout do pekla dívku, nakonec se však ve vzniklém jezeře sám utopil. Čertovo jezero je svoji rozlohou 10,34 ha druhým největším šumavským ledovcovým jezerem a spolu s Černým jezerem je součástí rozsáhlé národní přírodní rezervace, která byla vyhlášena už v roce 1911 k ochraně obou vodních ploch i okolních dosud divokých lesů.
	• Červenohorské sedlo (Jeseníky) Jedno z nejznámějších lyžařských center na severní Moravě je Červenohorské sedlo v Hrubém Jeseníku. Je také významným silničním přechodem a křižovatkou turistických cest. Již v polovině 19. století tu stával zájezdní hostinec, dnes je tu hotel a několik chat, poskytujících ubytování.
	• Údolí Doubravy Přírodní rezervace Údolí Doubravy v Železných horách byla vyhlášena v roce 1986, v roce 1993 tu byla otevřena naučná stezka, dlouhá 4,5 km, s výchozím místem v obci Bílek. Naučná stezka prochází hluboce zaříznutým říčním údolím a na jedenácti zastaveních seznamuje návštěvníky s řadou geomorfologických jevů i s typickým rostlinstvem a živočišstvem oblasti.
	• Úpské rašeliniště Úpské rašeliniště patří mezi největší krkonošská vrchovištní rašeliniště. V roce 1952 bylo vyhlášeno přírodní rezervací. Pramení tu Úpa a Bílé Labe, mezi ostrůvky klečových porostů jsou rašelinná jezírka, která dosahují hloubky až jednoho metru. Úpské rašeliniště se nachází v první zóně Krkonošského Národního parku, prochází jím turistická stezka.
	• Útulna Maměnka na Pustevnách Útulny (turistické chaty) Libušín a Maměnka (na snímku) se nacházejí v areálu Pustevny v sedle Radhošťského hřebene. Byly postaveny v r. 1898 významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem ve slohu tzv. lidové secese s valašskými prvky. Po r. 1995, kdy tu proběhla rozsáhlá rekonstrukce, byl areál Pusteven prohlášen národní kulturní památkou.